Rozbory rostlin

Hodnocení výživného stavu zemědělských plodin během vegetace

1. Hodnocení je určeno pro tyto zemědělské plodiny:

 

1.1.     Všechny obiloviny: pšenice ozimá, pšenice jarní, žito, ječmen ozimý, tritikále, ječmen jarní, pšenice jarní, oves pluchatý, oves nahý.

1.2.     Řepku ozimou

1.3.     Kukuřici na siláž

1.4.     Brambory průmyslové, brambory konzumní

 

2.      Metodika sledování výživného stavu zemědělských plodin

V průběhu jarní vegetace je možno posoudit výživný stav zemědělských plodin. Největší význam to má v období, kdy se agronom rozhoduje o nutnosti dalšího přihnojení a o jeho výši. Porost plodiny se navštíví, prohlédne a zaznamenají se nejdůležitější agronomické údaje, stav porostu, počet rostlin na ploše, výška, barva, průměrný počet odnoží na jednu rostlinu, morfologická fáze BBCH. Souběžně s agrobiologickou kontrolou se odebírá vzorek zelených částí rostlin, ze kterého se dělá anorganický rozbor rostlin (dále jen ARR). Metodika odběru vzorku bude dokumentována na obilovinách:

Porost se prochází po úhlopříčce. Z míst, kde je porost typický se odebere dílčí vzorek. Sondážní tyčí se uvolní rostliny z půdy. Opatrně se oddělují od sebe. Přitom se nejlépe zjistí průměrný počet odnoží na jedné rostlině.  Z jednoho místa se bere jenom 1/5 rostlin, které budou potom tvořit vzorek.  Z toho vyplývá, že dílčí vzorek se musí odebrat nejméně na 5 místech. Nůžkami nebo nožem se od rostlin oddělí v odnožovacím uzlu kořeny. Zelené části rostlin se vyklepou od zbytků půdy, pokud možno se oberou staré suché, již nevegetující listy nebo jejich části. Dílčí vzorek se uloží do igelitového sáčku. Obdobně se pokračuje na dalším zvoleném odběrovém místě. Je nutno nashromáždit tolik zelené hmoty, aby se z ní udělal rozbor. Postačí asi jedna polovina svačinového sáčku zelené hmoty. U malých rostlin pšenice je to třeba ze 150 rostlin, u rostlin v metání by již postačily třeba 3 rostliny. I u velkých rostlin musí vzorek tvořit nejméně 10 rostlin z 5 různých částí porostu, aby byla zachována průkaznost výsledku. Bezprostředně se vyplní odběrový protokol a sáček se označí. Vzorek rostlin se ukládá do chladna.

Metodika odběru vzorků řepky na ARR má obdobné zásady při výběru plochy. Nejmenší počet rostlin je 3.

Metodika odběru vzorků kukuřice na siláž na ARR má obdobné zásady při výběru plochy. Nejmenší počet rostlin je 2.

Metodika odběru vzorků brambor na  ARR  má obdobné zásady při výběru plochy. U brambor lze vyhodnotit výživný stav na základě ARR jenom v jednom období těsně před začátkem květu až začátkem květu. Není hotová metodika na vyhodnocení minerálního dusíku v půdě (dále jen N min.) u brambor, proto se vzorek půdy nebere. Odebírá se z trsu čtvrtý nejvyšší plně rozvinutý list. Odebere se alespoň z 10 trsů.

Pro zjištění doplňujících údajů o výživném stavu zemědělských plodin, je možno při odběru vzorku zelených částí rostlin odebrat vzorek půdy na stanovení momentálního obsahu minerálního dusíku (dále jen N min.). Vzorek půdy se odebírá pomocí sondážní tyče a kroužku do hloubky 20 cm. Vzorek musí být tvořen nejméně 20 vpichy. Odebírá se vždy do igelitového sáčku, aby nedošlo k úniku N min. z půdy během transportu. Po označení vzorku se půda vytvaruje do koule a vzorek se vloží do termoboxu. Vzorek rostlin i půdy musí být předán k analýze v den odběru, proto je nutná domluva a spolupráce s laboratoří AGRO-LA.

 Analýzou zelených částí rostlin (ARR) se stanoví:

-          Koncentrace hlavních biogenních živin v sušině zelených rostlin (N, P, K, Ca, Mg) v % v sušině.  Pokud je to potřeba, stanoví se i obsah ostatních živin, především mikroživin B, S, Mo, Mn.

-          Hmotnost sušiny jedné rostliny. Tato hmotnost slouží ke kontrole, jak se rostliny vyvíjí. Pro výpočet proto musí být známo, z jakého počtu rostlin byl vzorek zelené hmoty složen.

Analýzou půdy se stanoví:

-          obsah jednotlivých částí N min. ( N-NH4 a N-NO) v mg na 1 kg sušiny půdy.  Tento údaj slouží pro posouzení, kolik je v půdě přirozenou cestou vytvořeno N min., který bude zemědělským plodinám k dispozici v nejbližších dnech. Slouží to ke korekci doporučení ke hnojení.

 

3. Rozbor a vyhodnocení výsledku rozboru, předání výsledku, doporučení

Vzorek rostlin a půdy je nutno bezodkladně dopravit do laboratoře firmy AGRO-LA s.r.o. J. Hradec Jiráskovo předměstí 630/III   k rozboru. Příjem vzorků je možno provést v pracovní době od 7,00 do 15,30 hodin v pracovní dny. Po domluvě i mimo pracovní dobu i v nepracovní dny. Vzorek rostlin se suší přes noc, druhý den se provádí rozbor a většinou i vyhodnocení výsledku. Třetí den je možno asi od 11 hodin získat telefonicky výsledky, zároveň se zpracovávají do tabulkového protokolu a rozesílány podle potřeby poštou, faxem, e-mailem.

Hodnocení vychází z této úvahy: „Lze předpokládat, že to, co se osvědčilo v nejbližší minulosti, bude prospěšné i v nejbližší budoucnosti.„Hodnotící norma „Ideogram J. Hradec 2014“ platí pro oblast Jižních Čech a Vysočiny, kde je nadmořská výška 400 –700 m nad mořem, srážky asi700 mm ročně, půdy typu kambizemě a podobné. Z těchto podmínek byly získány hodnoty, ze kterých byl ideogram spočítán. Šablonovité použití „Ideogramu J. Hradec 2014“ pro vyhodnocení vzorků z jiných oblastí je chybné. Do výpočtu současného ideogramu byly použity hodnoty z posledních 6 let kontrolních stanovišť a hodnoty z výnosově nejúspěšnějších kontrolních stanovišť v každém ročníku.

U každého vzorku je uveden rozbor na stanovení obsahu prvků v % sušiny. Přílohou protokolu je hodnocení v % ideogramu. Obsahy rostlinných živin (N, P, K, Ca, Mg),  se porovnají s normou zvanou ideogram. Ideogram je grafické vyjádření křivky průběhu obsahu prvku během vegetace. Pro každou vývojovou fázi rostliny je optimální obsah prvku v sušině, který vede k jistému výnosu. Z porovnání skutečného rozboru s ideogramem, se zjistí, které rostlinné živiny jsou v dostatečném obsahu v sušině rostlin a které ne. Na základě toho je možno vydat doporučení, na některý agronomický zásah. Během vegetace lze ovlivnit změnu obsahu prvku v rostlině:

-          velmi dobře u N                     doporučení: v pevné nebo kapalné formě, nebo v listovém hnojivu.

-          dost dobře u Mg                    doporučení: v kapalném hnojivu a následné hnojení Mg, nebo Ca+Mg  hnojivy

-          skoro vůbec u  P, K, Ca         doporučení: listová hnojiva s dostatečným obsahem P, K, Ca nemohou pokrýt celou potřebu těmito prvky. Proto je kladen důraz na zlepšení následného hnojení  P,K hnojivy a vápnění

Při hodnocení je zohledněna přírodní rozmanitost a nahodilost, která se při žádném odběru vzorku nevyloučí. Proto, když je hodnocení obsahu prvku na ideogram v rozpětí 90 – 110 %, lze tento výživný stav považovat za normální, který povede k dobrému výnosu. Pokud je hodnocení výrazně nižší než 90 %, je porost živinou nedostatečně zásoben, pokud je hodnocení výrazně vyšší než 110 %, je porost živinou zásoben luxusně. Hodnocení výživného stavu, (především N a Mg) je převedeno do doporučení na nejbližší agronomický zásah – přihnojení.

 

O B I L N I N Y mofrologická stupnice (BBCH)

Fáze  BBCH

Č. uvedené na protokolu

Spojuje tyto fáze

Popis fází

22

20 - 23

Hlavní stéblo a 1,2,3, odnože

25

24 - 26

Hlavní stéblo a 4,5,6, odnoží

28

27 - 29

Hlavní stéblo a 7,8,9 a více odnoží

30

 

Vegetační vrchol je ve výši v 1 cm nad odnožovacím uzlem. 

(První internodium je dlouhé asi 1 cm. Kolénka jsou v jednom shluku pod vegetačním vrcholem.) 

31

 

 

1 kolénko je hmatem rozeznatelné od vegetačního vrcholu

(Rostlinka po odstranění listů vypadá směrem nahoru takto: Nad kořínky je odnožovací uzel. První internodium je dlouhé asi 5 cm, končí prvním kolénkem. Druhé internodium je dlouhé nejméně 1,5 cm. Nahoře je shluk dalších kolének, nad kterými je vegetační vrchol, který se začíná rýhovat.)

32

 

 

2 kolénko

(Ze shluku kolének pod vegetačním vrcholem se uvolnilo druhé kolénko. První internodium se prodloužilo asi na 15 – 20 cm. Druhé internodium je dlouhé asi 10 cm a končí druhým kolénkem. Třetí internodium je dlouhé asi 3 - 5  cm a končí shlukem třetího kolénka a již dost velkého a rýhovaného vegetačního vrcholu.)

33

 

3 kolénko

37

 

 

 

Objevení posledního listu

(Je stočený do špičky a vylézá svisle vzhůru z pochvy předposledního listu. Jeho délka je nejméně 3 cm)

39

 

Objevení jazýčku posledního listu

(Poslední list pronikl pochvou předposledního listu natolik, že je vidět jeho jazýček. Poslední list již není svislý, je šikmý nebo vodorovný.)

41

 

Objevení se pochvy posledního listu

(Pochva posledního listu pronikla vzhůru a je asi 5 cm dlouhá.)

45

43 - 46

Naduřelá pochva posledního listu

(Naduřování způsobuje metající klas. Tato fáze je od začátku naduřování, do největšího naduření. Nedošlo dosud k rozevření pochvy posledního listu.)

47

 

Rozevřená pochva posledního listu

(Pochva se rozevřela a je vidět klas včetně osin. Ty ale ještě nejsou nejvyšší částí rostliny.)

49

 

 

Objevení osin

(Osiny klasu pronikají vzhůru a jsou nejvyšší částí rostliny.)

51

 

 

První klásky jsou viditelné

(Z pochvy posledního listu se po osinách uvolnily již první klásky.)

55

53 - 57

 

½ klasu je vymetaná

(Tato fáze zahrnuje celý střed metání. Při ní se z pochvy posledního listu uvolní čtvrtina, polovina až tři čtvrtiny klasu)

59

 

 

Celý klas je vymetán

(Kromě toho, že je celý klas uvolněn z pochvy posledního listu, je vidět i část posledního internodia, které ho nese. Je dlouhé nad 3 cm)

61

 

 

Začátek kvetení

(Blizny jsou vidět ve středu klasu)

65

 

Plné kvetení

(Blizny jsou po celém klasu.)

69

 

Konec kvetení

(Ojedinělé blizny na vrcholu klasu.)

 

ŘEPKA OZIMÁ morfologická stupnice (BBCH) 

Fáze  BBCH

Č. uvedené na protokolu

Spojuje tyto fáze

Popis fází

20

 

PODZIM

Rozvinutí prvních 2 pravých listů

22

 

Rozvinutí prvních 4 pravých listů

23

 

Rozvinutí prvních 6 pravých listů

24

 

Rozvinutí prvních8 avíce pravých listů

26

 

Přízemní růžice listů přitisknutá k zemi. Na počtu listů nezáleží. Některé porosty mohou mít prodlouženou osní část. Je to těsně před zimou.

29

 

Jarní regenerace přízemních listů

30

 

Začátek dlouživého růstu. Porost již nepůsobí připlácnutým dojmem, rostliny se začínají zvedat. Výška do 10 cm.

32

30 - 33

Vzdálenost mezi děložními lístky a vzrostlým vrcholem je 10 –30 cm.

34

34 - 35

Vzdálenost mezi děložními lístky a vzrostlým vrcholem je nad 30 cm. Výška může být různá, od fáze 43 se liší tím, že poupata ještě není vidět.

43

 

Poupata vrcholového květenství jsou částečně zakryta listy. Poupata jsou již vidět, ale nejvyšší částí rostliny jsou dosud listy.

50

 

Objevují se poupata vrcholového květenství. Poupata se staly nejvyšší částí rostliny. Jsou dosud nahloučená do malého útvaru.

55

53 -56

Vrcholové květenství se prodlužuje vzhůru i zvětšuje do stran. Větví se, na bočních větvích se objevují poupata. Tato fáze končí tím, že na vrcholovém květenství jsou zcela dorostlá poupata těsně před rozpukem.

60

 

Prosvítání korunních plátků. Na vrcholovém květenství se částečně otevírají poupata. Korunní plátky je již vidět, ale dosud se neuvolnily.

63

62 – 63

První květy se otevírají. Kvete již asi 10 % květů z vrcholového květenství. <

64

 

Plný květ, kvete 75 ˇkvětů vrcholového květenství. Na spodu vrcholového květenství se z odkvetlých květů začínají tvořit malé šešule.

65

 

Odkvět. Kvete méně než 10 % květů na všech květenstvích. Převažují šešule nad počtem květů. Šešule na spodní části vrcholového květenství mají již vytvořená zelná semena.



KUKUŘICE morfologická stupnice (BBCH) upravená

Fáze  BBCH

Č. uvedené na protokolu

Y (v cm)

Popis fází

06

 

Klíčení - nabobtnalé osivo až růst koleoptile

11

 

Vzcházení - objevení koleoptile nad povrchem půdy. Má okrouhlý konec.

17

 

1. list plně vyvinutý. (Pravé listy jsou špičaté)

19

 

2. list plně vyvinutý

21

 

3. list plně vyvinutý

22

Do 30 

Rostliny mají více než 3 listy.

Výška rostlin do bodu Y je do 30 cm. 

(body Y je zvolen takto: Rostlina kukuřice připomíná písmeno Y. Stvol tvoří spodní nožičku písmene, poslední listy tvoří horní nožičky. Když mezi poslední listy volně položíte tužku, leží v bodě Y. Výšku k ní stanovíte měřením. 

31

30 - 60 

Výška rostlin do bodu Y je od 30 do 60 cm. Při změření hraničních hodnot, v tomto případě 30 nebo 60 cm, se zařadí do nižší nebo vyšší růstové fáze, podle toho k jaké hmotnosti sušiny 1 rostliny se konkrétní vzorek blíží.

34

60 - 90

Výška rostlin do bodu Y je od 60 do 90 cm

35

90 - 120

Výška rosltin do bodu Y je od 90 do 120 cm

36

120 - 150 

Výška rostlin do bodu Y je od 120 do 150 cm

37

Nad 150

Výška rostlin do bodu Y je nad 150 cm

51

 

Metání lat. V horní části rostliny je lata hmatatelná v listové pochvě

53

 

Viditelný vrchol laty

59

 

Konec metání lat

61

 

Počátek kvetení samčího květenství, prašníky jsou vně kvítků.

65

 

Plné kvetení

71

 

Viditelný vrchol samčího květenství - palice

73

 

Viditelné nitkovité blizny

79

 

Blizny zaschlé

81

 

Mléčná zralost - obsah obilky je mlékovitý, na konci každé mléčné zralosti má mít zrno asi 40 % sušiny.

83

 

Vosková zralost - listeny palic žloutnou, zrno má asi 60 % sušiny

85

 

Žlutá zralost - listeny palic zasychají, zrno má asi 65 % sušiny

89

 

Plná zralost - porost je zaschlý, zrno má asi 70 - 80 % sušiny